Já si myslím, že každý člověk se chce nacházet v takové společnosti, kde je mu opravdu nejlépe, kde se cítí opravdu v pohodě a v pořádku, že kdybyste se třeba s někým hádali anebo byste si s někým nerozuměli, tak potom to dopadá samozřejmě tak, že v té společnosti lidí nebo u toho člověka se nebudete cítit v pohodě. A potom je také nějaká nepříjemná společnost, která vás může také stresovat nebo nervovat. A když vás bude něco stresovat anebo nervovat, tak to znamená, že potom budete ve stresu, a to pro naše tělo není vůbec zdravé.
Proto je nejlepší, když se budete zdržovat vždy v takové společnosti, kde je vám příjemně a kde víte, že si tam najdete vždycky někoho, s kým si opravdu dobře popovídáte. Samozřejmě, že jsou ale některá místa, kde jednoznačně neodhadnete, jaká tam bude společnost anebo to ani neovlivníte. A to třeba v zaměstnání. Můžete v zaměstnání pracovat několik let anebo několik měsíců, ale když tam potom se budou měnit lidé, tak nikde nezjistíte, jací oni jsou. Vlastně můžete být potom v takovém pracovním kolektivu, že potom třeba se budete muset přizpůsobit anebo opustit zaměstnání.
Tohle ale je takový krajní případ nouze. Mně se tohle stalo několikrát, že když jsem měla brigádu, že mi tam vůbec nesedla žádná společnost mých kolegů. A to hlavně v baru a potom také v cukrárně. A to už jsem se divila, že právě v cukrárně byli docela takoví protivní lidé a moji kolegové, kteří stále jenom říkali, že dělám něco špatně, i když moje šéfová říkala, že si toho nemám všímat a že dělám všechno dobře. Takže být v takovéto negativní společnosti lidi mě opravdu vůbec nebavilo. A z kavárny jsem potom raději odešla. Nyní pracuji v call centru, kde dělá manželka mého bratrance a jsem tam velice spokojená. Líbí se mi tam. Myslím, že dobrá společnost v práci je velká výhra.
