Šťastní jsou ti, kterým rodiče něco naspořili, takže si mohou podat žádost o hypotéku. Pokud tedy ovšem u rodičů nebydlí. Já netvrdím, že to nejde, ale jsou s tím většinou potíže. Je to dáno generacemi. Rodiče žili jinak a také většinu věcí jinak dělali. Proto maminka poučuje dceru neb snachu, jak má dělat to či ono. Tu to samozřejmě, štve, protože si to chce dělat po svém, a tak vznikají různé drobné i větší rozmíšky. Proto se mladí chtějí „trhnout“ a žít někde sami. Zpočátku se to většinou řeší podnájem, a tak se nějakou dobu vegetí. Jenže to nejde napořád. Přijdou děti, tedy myslím, jako že se narodí, ne že by přišly odněkud, třeba ze školy. Ovšem k tomu časem dojde také. Ale později., My jsme nyní teprve u toho, jak získat nějaké bydlení.
Nuže, jak výše zmíněno, jedna z možností je hypotéka. A o tu je možno požádat kdekoli, kde jsou k tomu možnosti. Každého napadne pouze banka, a tak tam vesele nakráčí, domnívaje se, že předloží občanský průkaz, podepíše pár lejster a vyjde ven s pěti miliony po kapsách. Bohužel až tam uvnitř pochopí, že je to drobátko jinak. Že nejprve musí dát peníze on bance, jakožto žadatel A není to jen stokoruna. Tím ovšem martyrium nekončí, ale začíná. Vše tu bude naprosto jinak, než je něco jako nebankovní hypotéka bez registru. Ale k tomu dojdeme.
Nuže, až tedy žadatel zde v bance sežene naprosto všechny podklady, až banka udělá odhad nemovitosti, pak se teprve začne něco dít. Ovšem ještě předtím je nahlížení do registrů dlužníků. A tu již ztroskotalo mnoho a mnoho žadatelů. Každý má totiž nějaký ten drobný škraloupek a ten tam je zapsán. A banka vám kvůli tomu nic nedá. Žádná. V tomto případě je to jistě velmi zdrcující, ale ještě jsou zde i nebankovní instituce. Na jednu z nich je odkaz výše v článku a pokud na něj kliknete, dozvíte se spoustu zajímavých věcí.